Armas, armadura y términos relativos de la literatura
caballeresca espańola
y la comparacón con sus equivalentes checos resumidos en
un glosario bilingüe
Josef Prokop
Resumé
V této diplomové práci nazvané Zbraně, zbroj a
související termíny ve španělských rytířských eposech a románech a jejich
srovnání s českými ekvivalentey shrnuté do dvojjazyčného glosáře jsem si
vytkl za cíl rozebrat názvosloví zbraní, zbroje a souvisejících termínů, tak
jak se objevuje ve španělských a českých literárních textech s rytířskou tematikou
z XIII.-XVI. století. Jazyk těchto textů je pro moderního čtenáře dosti odlehlý
již sám o sobě, avšak terminologie zbraní a zbroje je mnohdy téměř
nesrozumitelná. Je to jen logický důsledek vývoje jazyka a postupného odumírání
těch lexikálních okruhů, které vymizely z běžného života.
Názvosloví tohoto typu lze samozřejmě zkoumat z různých
pramenů. Já jsem pro svou práci vybral prameny literární, oblast u nás ne zcela
vyčerpávajícím způsobem studovanou. Španělská literární historie má k dispozici
již řadu studií sledujících tuto metodu. Průkopníkem byl pravděpodobně Enrique
de Leguina, který vedle svého Glosáře zbroje a zbraní vydal v r. 1908
knihu O zbraních a zbroji dona Quijota (Las armas de don Quijote). V
jeho cestě pokračoval, mezi jinými, také Martín de Riquer, jenž publikoval
několik rozsáhlých studií názvosloví zbraní a zbroje v literárních textech jako
jsou Trojánská historie (Historia troyana), rytířský román Amadís de
Gaula a okcitánských skladeb Roncasvals a Rollan a Saragossa.
Dodejme, že mezi dalšími partikulárně zaměřenými rozbory již existuje i práce
shrnující terminologii z literárních, ale i právních a historiografických prací
Vocabulario militar castellano (siglos XIII-XV) Francisco Gago-Jovera,
který jsem měl možnosti konzultovat v jeho nepublikované podobě díky laskavosti
jeho autora. Jak jsem již zmiňoval, pro oblast české literatury podobné práce,
pokud vím, neexistují a je třeba se stále obracet na Slovník staročeský Jana
Gebauera, stále nedokončený navzdory práci České akademie věd.
Ideálním nástrojem pro mou práci by byl zpracovaný
jazykový korpus zahrnující texty rytířské literatury XIII.-XVI. století. Pokud
je mi však známo, takový soubor nebyl dosud shromážděn ani pro jeden ze
studovaných jazyků, a tak jsem musel zvolit jiné východisko. Rozhodl jsem se
vybrat okruh několika reprezentativních textů z daných období pro oba jazyky a
analyzovat terminologii v nich obsaženou. Z důvodu nemožnosti nalézt literární
díla, která by si v obou jazycích navzájem odpovídala, jsem sáhl po význačných
textech, jež představují určité mezníky v otázce rytířské terminologie v nich
obsažené. Ze španělské literatury jsem vybral Trojánskou historii, Amadíse
de Gaula a Důmyslného rytíře dona Quijota, pro které jsem využil
výše zmiňované studie, a z české literatury jsem zvolil skladby Vévoda
Arnošt, Jetřich Berúnský (jinak nazývanou také Laurin nebo Malá
růžová zahrada), Tandariuš a Floribella a Kroniku o Štilfridovi.
Tento dosti rozmanitý výběr by měl být reprezentativním
vzorkem spektra rytířské literatury v obou jazycích, a proto v sobě zahrnuje
rytířský epos klasického námětu (Historia troyana), rytířské eposy
fantasticko-dobrodružného typu Tandariuš a Floribella a heraldickou
pověst Kronika a Štilfridovi, první rytířský román Amadís de Gaula
a poslední exemplář tohoto žánru směřující k modernímu románu Don Quijote.
Svou práci jsem rozvrhl do třech navzájem se doplňujících
částí. První jsem nazval Textové prameny a zabývám se v ní
charakteristikou zvolených textů z hlediska jejich datace, dochovaných rukopisů
či prvotisků, jejich literárních zdrojů. Dále se v této části věnuji
předběžnému rozboru terminologie zbraní a zbroje, jež obsahují. V druhé části,
nazvané Rozbor jednotlivých kusů, systematicky analyzuji jednotlivé kusy
zbraní a zbroje shromážděné dle logické souvislosti a uvnitř každého oddílu
sleduji v chronologické linii jejich vývoj a změny v jednotlivých textech.
Tímto způsobem se snažím odhalit případné posuny či změny
ve významu jednotlivých kusů, ať už z hlediska časového, nebo žánrového.
Výsledky tohoto zkoumání shrnuji v přehledné podobě do připojeného Glosáře,
který tvoří třetí část práce. Jsou v něm obsaženy všechny relevantní termíny
nacházející se ve studovaných textech, španělské ve španělsko-české části,
české v česko-španělské. Vedle významu, který má každý termín v jednotlivých
dílech (pokud se v nich vyskytuje) se snažím také navrhnout možný ekvivalent z
druhého jazyka, a je-li to možné, jak v jeho historické, tak moderní podobě.
Tento Glosář tedy obsahuje v nejstručnější formě
veškeré podstatné skutečnosti mé práce a je jejím hlavním výsledkem.
Na závěr bych chtěl připomenout několik závěrů patrných
ze sestaveného Glosáře. Nahlédneme-li do něj, zjistíme, že
mnohé termíny obsažené v literárních pramenech jednoho či druhého jazyka
nenaleznou svůj protějšek v textech druhého. Toto je dáno velkou odlehlostí
obou literatur a jejich vlivů a ztěžuje to zásadním způsobem stanovení přesného
a historicky odpovídajícího ekvivalentu. Podobně dalším problémem bývá výskyt
spíše druhových označení jednotlivých kusů. Tak např. český výraz oděnie se
vyskytuje téměř ve všech vybraných českých textech, ale přinejmenším ve dvou
rozdílných významech (buď tzv. brně, tj. kroužkové košile, či souboru kusů
plátové zbroje). A podobně závěry musíme udělat i v případě výrazu kopie
či kastilského escudo, arnés atd. Dále ne všechny texty rozebírají a
popisují názvosloví do všech podrobností, a tak obsahuje-li Amadís de Gaula
pasáže, které popisují i jednotlivé části štítu, většina ostatních textů,
především českých nejde dál než k druhovému označení štít. Tedy opět
situace, kdy je velmi obtížné stanovit ekvivalenty pro mnohé výrazy.
Tento záměr totiž, tedy nalezení historicky a
chronologicky odpovídajících ekvivalentů pro výrazy v obou jazycích, byl
hlavním východiskem mé práce. Snad analýza v ní obsažená přispěje k lepšímu
poznání terminologie zbraní a zbroje v těchto jazycích navzájem.
Chcete-li
citovat z pasáží uveřejněných na Internetu, uveďte vždy následující:
Si quiere
citar de los pasajes publicados en el internet, le ruego que adjunte lo
siguiente:
Josef
Prokop, Armas, armadura y términos relativos de la literatura caballeresca
espanola y la comparacón con sus equivalentes checos resumidos en un glosario
bilingue, Universidad Carolina de Praga, 2001 (tesis de diploma, partes
publicadas en http://sweb.cz/josef_prokop/armas).
Corregido
y modificado el 11 de julio 2002